.: Fotogalerie a články:
Všechny zde použité fotografie, texty, nákresy a grafické práce jsou originálními autorskými díly a podléhají autorskému zákonu. Jejich používání, kopírování a další šíření bez výslovného souhlasu autora je zakázáno.

© Pavel Kutina, 1999 - 2022

Webdesign:
© AAweb.cz, 2005 - 2022

Počet návštěv:

266205
 
Pavel Kutina - fotografie
Třinácté FOTOpivo, tentokrát s výstavou a vernisáží
Předvánoční FOTOpivo bylo výjimečné nejen tím, že (netradičně) nebyla vyžadována fotografie na dané téma, ale především tím, že uvozovalo a zahajovalo výstavu vybraných prací, které se nám podařilo v průběhu uplynulého roku vytvořit.

FOTOpivo začínalo pro několik z nás v restauraci Na kovárně už v dopoledních hodinách, protože instalace fotografií do třiceti rámů 50x70 cm nějaký ten čas zabere. Věšení zpestřovali hosté porůznu obědvající či čekající na zahájení hokejového utkání v nedaleké Sportovní hale, ale ve zájemné symbióze se nakonec podařilo zatlouci příslušné hřebíčky na správná místa a kolem páté tak byli všichni vystavující autoři pověšeni. :-) Nyní tedy mohlo začít standardní FOTOpivo.

Tématem tohoto FOTOpiva byla myšlenka "Jak by to vyfotil XY, kdyby držel v ruce fotoaparát", mělo se tedy jednat o novodobý remake děl vesměs slavných autorů či tvorbu v jejich stylu. Jak už jsem zmínil na začátku, tentokrát nebyla účast podmíněna prezentací fotografie na dané téma (především kvůli předvánočním povinnostem), fotografií bylo tedy prezentováno poněkud méně, než je na těchto akcích obvyklé.

Zahajovala práce naše, tedy "rodinného fotostudia Bitox" s variací na Leonardovu studii člověka, následoval Zdeněk Tichý s autoportrétem ve stylu Van Gogha, poté Richard Kodera s Leonardovu Monou Lisou a Gaudího Pražskými činžáky. Další práci představil Petr "Jirka" Jiskra autoportrétem dle Giuseppe Arcimbolda, pak Michal Krause s vtipnou sérií dle Sylvestera Stallona, Chosé ukázal, jak by mohli vypadat Tygři na lovu dle Henriho Rosseaua, a v samotném závěru nám Zdenek Bakštein předvedl, že když to psem začínalo, tak to psem (letos) musí i končit, a věrně ztvárnil Goyova Psa polozanořeného.

Po hodnocení a kritice prezentovaných děl jsme mohli přistoupit ke zlatému hřebíčku celé akce - a to k vernisáži, zahajující výstavu fotografií, shrnující rok našeho tvoření, učení a zkoumání nových postupů i slepých uliček.

Výstavu zahájil, jakožto jeden z náčelníků, svým úvodním slovem Pavel Pola. Jeho řeč byla jasná a celkem stručná - spočívající především v konstatování, že i když něco člověk dělá pro radost, nemusí to nutně nijak flákat, a že naše práce nás mají především pobavit a něco naučit, a že tento nelehký úkol bezezbytku plní. (A kupodivu to zvládl i bez obvyklých kunsthistorických keců. :-))

Diváků byl dostatek (jen málokdo si nepřivedl rodinné příslušníky až do šestého kolene), občerstvení bylo příjemné, obsluha vzorná a i něco zákulisních drbů se našlo. Někteří účastnící dokonce mohli slavit i jisté komerční úspěchy, když se jeden z náhodných zahraničních hostů rozhodl dvě díla okamžitě, hned teď a tady (tedy tehdy a tam), odkoupit a z výstavy odvézt. Naše hrdost však právě otevřenou výstavu zachránila. Samozřejmě, vždyť to se přece nedělá, rozbíjet něco, co bylo právě vybudováno. (A kromě toho nabízel málo :-))

Závěr? Přijďte se podívat, v restauraci Na kovárně budou naše práce prezentovány nejméně do konce ledna.

Článek vznikl pro server Paladix.cz, kde byl publikován dne 3.1.2008.
 Pro přibližnou kalibarci jasu a kontrastu Vašeho monitoru