.: Fotogalerie a články:
Všechny zde použité fotografie, texty, nákresy a grafické práce jsou originálními autorskými díly a podléhají autorskému zákonu. Jejich používání, kopírování a další šíření bez výslovného souhlasu autora je zakázáno.

© Pavel Kutina, 1999 - 2022

Webdesign:
© AAweb.cz, 2005 - 2022

Počet návštěv:

280801
 
Pavel Kutina - fotografie
Trable s pomalou kartou
...aneb jak přesvěčit rychlou kartu, že je opravdu rychlá.

Jednoho dne mi moje stará 1GB CF karta začala podivně poškozovat fotografie a po analýze problému jsem dospěl k názoru, že karta už má nejlepší léta za sebou a začíná se se mnou loučit. Prošel jsem si tedy ceníky, následně stránky výrobců a následné výběrové řízení vyhrála karta SanDisk CF Ultra II o kapacitě 8GB. Na stránkách SanDisku jsem se dozvěděl, že největší karta, kompatibilní s mým již lehce obstarožním Canonem 10D, má kapacitu 8GB a zvolil jsem tedy tuto.

Po zakoupení karty jsem udělal první fotky - a nestačil se divit. Tedy, abych byl přesnější, stačil jsem se nejen divit, ale i při focení svačit, povídat si s kolegy, kochat se krajinou a tak podobně, protože najednou jsem měl na vše času víc než dost. Fotoaparát totiž s touto kartou radikálně zpomalil a vše mu (subjektivně) trvalo cca 5x déle, než s původní 1GB Kingston Elite Pro. Faktem ale je, že mi na nové kartě zase fotky zůstávaly a nedocházelo k jejich poškozování. Snažil jsem se tedy smířit s faktem, že starý fotoaparát s ničím takovým jako 8GB karta prostě nepočítá a procesor to "neutáhne", a že se to časem, až budu nucen k upgradu fotoaparátu, zcela jistě zlepší (já naivka!), že to zatím sice trochu skřípe, ale použitelné to je a člověk by si měl to focení taky trochu užívat a ne se jen hnát za dalším stiskem spouště.

Červíček ovšem hlodal a já si prostě nějak nechtěl připustit, že by tohle chování bylo normální. Dostal jsem se totiž i do stavu, kdy jsem vyfotografoval "dlouhou dávku" do zaplnění bufferu a fotoaparát zapisoval, zapisoval, zapisoval – a pak mu došla energie v akumulátorech. Po založení nových se s kartou ale odmítal bavit a po několika pokusech bylo celkem jasné, že došlo k poškození dat při zápisu. To se mi nikdy s původní "malou" 1GB kartou nestalo, firmware si zřejmě v bateriích nechává rezervu, aby se dal zápis dokončit, ale s tak pomalu reagující kartou výrobce prostě nepočítal. Začínalo přituhovat.

Na 1GB kartě se automaticky vytváří oddíl s formátem FAT, kdežto na 8GB (a s velkou pravděpodobností na všech kartách větších, než 2GB) se vytváří FAT32. Drobný rozdíl, ale mohl by být podstatný, říkal jsem si. Co tedy alespoň omezit velikost karty pod ony 2GB, byť za cenu toho, že přijdu o značnou část kapacity? Byl jsem v té době na dovolené a kromě notebooku s Windows XP bez jakýchkoli "hrubějších" systémových nástrojů jsem neměl nic vhodnějšího po ruce. Po chvíli hledání jsem ale došel k tomu, že přesvědčit Windows, aby přerozdělily již známou a naformátovanou kartu je poněkud obtížné, a začal jsem se ubírat jinou cestou: Co tedy na 8GB kartě vytvořit oddíl FAT? Že to nejde? A proč by ne?

Nebudu vás déle napínat a zdržovat nezáživným čtením – vypadá to, že tudy cesta vede. V příkazovém řádku Windows stačí použít příkaz format s několika přepínači, které systému sdělí, že musí použít formát FAT a velikost bloku 64kB (u fotografií, zabírající jednotky MB, to skutečně nepředstavuje vážnější problém).

Takže správný příkaz (pro Windows XP) zní:

format d: /A:64k /FS:FAT
D: je samozřejmě písmeno, pod nímž systém vidí CF kartu, přepínač /A sděluje velikost bloku a /FS vnucuje volbu FAT místo defaultní FAT32.

Při formátu je zapotřebí sdělit systému, že to myslíte vážně a nastavit nějakou jmenovku disku, ale to vyřešil "odpovědní soubor", takže nyní vše funguje bez jakékoli další interakce s uživatelem. Na mém PC jsem tedy vytvořil soubor jednak "format_cf.cmd", jehož obsahem je:

format d: /A:64k /FS:FAT <c:\archiv\format_cf.dat
Ono "c:\archiv\" je jméno adresáře, kde se odpovědní soubor nachází. Obsah onoho souboru "format_cf.dat" je:
Enter
AEnter
EOS_FATEnter
Enter
Místo slova "Enter" je samozřejmě vloženo odřádkování, tedy stisk klávesy Enter. Pokud nevíte, co píšete, pak je vhodné tomu věřit, nebo si nastudovat cosi o MS-DOSu...

Měl jsem trochu obavy, jak se se změnou formátu vypořádá fotoaparát, zda pro něj vůbec bude karta čitelná. Kupodivu je, ovšem po zformátování karty ve fotoaparátu nastaví zpět FAT32, tedy formátovat kartu je zapotřebí ve čtečce na PC (a nikdy se před focením "ze zvyku" neuklepnout a pro smazání celé karty použít zdlouhavější "Erase All").

A jak že se fotoaparát chová s takto zformátovanou kartou? Pokud mám být stručný, tak skvěle. Pokud to mám rozvést nějak šířeji, pak je rychlejší ve všech operacích s CF, než byl s původní 1GB – zápis fotografie, prohlížení, listování, prostě všechny operace s kartou jsou nyní svižnější. Používám tento podivný FAT formát druhý měsíc, a zatím se vše chová korektně (včetně zaplnění karty). Exaktní srovnání a měření rychlostí jsem neprováděl, jelikož se jakožto (nyní) spokojený užvatel chovám dle hesla "neopravuj nic co není rozbité" - IT admin se ve mně nezapře :)

Při setkání s přáteli a kolegy fotografy na posledním Fotopivu jsem ale zjistil, že obdobný problém řeší i majitelé fotoaparátů výrazně modernějších, než je ten můj, a to i rozdílných značek. Proto jsem se donutil sepsat pár řádků a dát je ostatním, aby měli jak a s čím experimentovat.

Teoretické zdůvodnění tohoto jevu je celkem prosté - méně velkých bloků stihne procesor přerovnat rychleji, než více malých bloků. (Pro počítači netknutou část čtenářstva bych to zjednodušil na "Ten trpajzlíček ve foťáku přeháže hromadu dat malinkou lopatičkou za dlouhej čas. Když dostane velkou lopatu, přerovná tu hromadu rychlejc." :)

Zkuste si to tedy sami, třeba budete překvapeni. Zkazit není co - do původního stavu můžete kartu uvést (někdy až moc) snadno a rychle přeformátováním ve fotoaparátu.

Článek vznikl pro server Paladix.cz, kde byl publikován 17.8.2007.
 Pro přibližnou kalibarci jasu a kontrastu Vašeho monitoru