.: Fotogalerie a články:
Všechny zde použité fotografie, texty, nákresy a grafické práce jsou originálními autorskými díly a podléhají
autorskému zákonu. Jejich používání, kopírování a další šíření bez výslovného souhlasu autora je zakázáno.
© Pavel Kutina, 1999 - 2024
Webdesign: © AAweb.cz, 2005 - 2024
Počet návštěv:
398145
|
|
Popis techniky je řazen tak, jak mi přicházela do rukou, nejnovější nahoře.
Fotoaparáty:
- Minolta S414 - Digitální kompakt zrcadlovkových rozměrů :) Výborná optika, fotoaparát bohužel nepodporuje RAW
a v režimu ukládání do TIFF trvá zapsání dat i na velmi rychlou kartu kolem 12 sekund. V průběhu ukládání není možné
fotoaparát jakkoli používat či jen změnit jakékoli nastavení. Jinak vynikající přístroj na denní nošení (v tašce, nikoli v kapse).
- Mamiya 645 Super - Magnolu jsem vyměnul za něco skladnějšího a pohotovějšího. Získal jsem set
s motorem, měřicím hranolem, dvěma kazetami a třemi objektivy a už po prvních filmech bylo jasné, že tohle mi vydrží na
dlouhou dobu. Velmi pohodlná práce, pohodlím srovnatelná s kinofilmovým tělem, kvalitou nepředstavitelně výš. Co víc chtít.
- Canon EOS 40D - protože mi EOS 10D dosloužil (cca 70.000 nafocených fotografií, časté vlhko při focení a
jeden hodně tvrdý pád -i se stativem- udělaly své), pořídil jsem si tuhle novinku. Původně jsem uvažoval, zda si ještě
zhruba čtvrtinu nepřiplatit a nekoupit 50D, která právě přišla na trh. Nakonec jsem to neudělal a jsem rád.
- Cambo 45SF - velkoformátový fotoaparát na plochý film (5x4 palců nebo 9x12cm) se širokoúhlým koženým měchem.
Získal jsem jej souhrou neuvěřitelných náhod velice lacino, ovšem v rozsypu, nekompletní a s mírnými vadami, takže jsem
si při kompletaci a drobných opravách nějakou hodinku odpracoval. Protože nemám jiné VF objektivy, než ty pro Magnolu,
udělal jsem redukci na magnolovské destičky, takže teď se dají přímo přehazovat z jednoho fotoaparátu na druhý. Bohužel
mám jen dvě kazety na 9x12, nějak mi na další ještě nezbylo...
Popis fotoaparátu (byť se standardním měchem) v angličtíně
najdete zde.
- Meopta Magnola - velkoformátový fotoaparát na plochý film (13x18 cm s vložkami na 13x18, 10x15 a 9x12 cm).
Mám k němu oba objektivy (Belar 210/4.5 a Largor 135/6.8) a jedenáct kazet. Koupil jsem jí ve výborném stavu, ale byla
dlouho nepoužívaná, takže následovalo kompletní vyčištění a přemazání. Nyní chodí jak nová - s jedinou výjimkou, a tou
je světlotěsnost některých kazet, ovšem jejich přetěsnění by nemělo představovat závažnější problém.
- Canon EOS 630 - konečně mám také autofokusové tělo na kinofilm, tedy nejen digitální. Slibuju si od toho
snad větší množství snímků, pořízených "klasicky" - digitál se mnou jde na každou akci, ale brát si celý vercajk dvakrát
se mi moc nechtělo. Takhle můžu mít v batohu nenápadně "odložené" druhé tělo a kdykoli připravené k akci. Sice je to
stařeček (rok výroby cca 1990), ale v dobré kondici. Popis tohoto fotoaparátu je například
zde.
- FED 5 - dálkoměrný fotoaparát z produkce SSSR pro objektivy M39, prozatím jen s objektivem Industar 55/2,
s nefunkčním expozimetrem a se závěrkou, jejíž časy těm vyznačeným příliš neodpovídají. Mechanicky je ovšem ve
vynikajícím stavu (U fotoaparátu takovéto konstrukce a ztěchtomateriálů - ocel a litina - ani nelze jiný než dobrý
mechanický stav očekávat. To by ho musel přejet vlak.), takže předpokládám jeho brzké zrestaurování a oživení.
- Dírková komora - Jako tělo jsem použil fotoaparát Agfa Billy Record, který měl poškozený měch i objektiv. Celou
část měchu s objektivem nahradila destička s jednoduchou závěrkou (plechová plenžeta, ovládaná drátěnou spouští). Obrazová
("ohnisková", ovšem dírka nemá ohnisko) vzdálenost je 31mm (pro představu - to je ekvivalent 13.5mm na kinofilmu), průměr
dírky je 0.26mm. Něco málo fotografií, pořízených touto technikou, je tady.
- Revue 400SE - dálkoměrný přístroj, navzdory názvu z produkce Minolty. Značka Revue
totiž skrývá pouze přeznačené (dnes by se řeklo OEM) výroky jiných výrobců, určené pro prodej v obchodní síti
Quelle. Tento fotoaparát je až na nepatrné detaily přeznačená Minolta Hi-Matic 7sII, s optikou, na níž se
podepsala spolupráce firem Minolta a Leica - Revuenon (Rokkor) 40/1.7 patří k tomu nejlepšímu, co v této kategorii vzniklo.
Popis a komentář k tomuto přístroji napsal Roman Dubravský a je na Paladixu.
- Minolta Hi-Matic F - dálkoměrný přístroj s výbornou optikou (Rokkor 38/2.7), ale s plnou
automatikou, fotograf nemá nejmenší možnost zjistit, jaká expoziční kombinace bude použita. Fotoaparát
jsem kupoval pro ověření, jak a zda vůbec mi bude koncepce RF přístroje vyhovovat. Vyhovuje.
- Lubitel 166B - dvouoká zrcadlovka na svitkový film, původem ze Sovětského svazu. Fotografovat se s ní
dá, přestože má dost příšernou matnici, snímací objektiv je u krajů velice neostrý a celkově je mi ten fotoaparát tak
trochu nepohodlný. Plastový až běda, ale pro seznámení s dvouokou zrcadlovkou (TLR) je to tak akorát - některé fotografie
jsou použitelné a styl práce vyhovující. Fotoaparátu se věnuji v samostatném článku.
- Canon EOS 10D (bajonet Canon EF) - digitální zrcadlovka. Dostal jsem se do situace, kdy jsem
potřeboval fotografie rychleji, než jsem je mohl dostat z filmu, a uvažoval proto o koupi Canonu 300D. Ale když
se vytoužená chvíle přiblížila, nalezl jsem inzerát, kde prakticky za stejné peníze kdosi nabízel mírně "ojetý"
Canon 10D spolu s battery gripem. A protože se jednalo o rozdíl jedné třídy, neváhal jsem a od té doby jej
používám jako hlavní tělo. Díky nekompatibilitě bajonetů s mnou do té doby používaným systémem FD to ovšem
znamenalo nutnost nákupu dalších objektivů...
Zkušenosti s provozem 10D sepsal Tomáš Hrubý na Paladixu v tomto článku.
- Welta Weltur - jedná se o dálkoměrnou měchovou sklopku ze třicátých let, používající svitkový film a
formát 6x6 nebo 6x4.5, s objektivem Tessar 75/2.8 od Zeisse. Získal jsem jej v poměrně dobrém stavu, avšak se značně
zvetšelým měchem, tedy bylo nutno věnovat "pár" hodin opravám.
Popis a postup rekonstrukce najdete zde.
- Canon T90 (bajonet Canon FD) - pořídil jsem je jako nástupce a doplněk Canonu A-1, narozdíl od něj má
vylepšenou práci s expozičními programy, integrované motorové převíjení (až 4.5 obr./s), bodové měření, zlepšenou
ergonomii a mnoho dalšího. Toto tělo bylo ovšem natolik vynikající, že do té doby používaný Canon A-1 se stal pouze
tělem záložním...
Tomuto fotoaparátu se věnuji na samostatné stránce, fotografie
zde.
- Canon A-1 (bajonet Canon FD) - tento fotoaparát jsem potkal na střední škole a už tam mne zaujal,
bohužel v té době jsem si jej za cenu nového auta těžko mohl dovolit. Časem jsem si ale splnil sen tento fotoaparát
vlastnit a používat, bylo to vítané rozšíření schopností Canonu T70. Canon A-1 byl vyvinut jako profesionální
reportážní stroj, čemuž odpovídala mechanická konstrukce, snadné ovládání i množství funkcí - fotografové mu přezívají
Robot. Časem mi začalo chybět bodové či výrazně středové měření, fotografoval jsem s ním převážně v noci a
světlo okolních lamp měření expozice zmátlo. Velkou výhodou pro mne ale bylo, že tento fotoaparát umožňoval
nastavit citlivost filmu až na ISO 25600, což jsem pro noční reportážní záběry mnohokrát využil, nejčastěji ovšem
"jen" na ISO 12800 (Kodak TMax 3200, push +2, Microphen)...
Další informace o tomto vynikajícím fotoaparátu jsou k nalezení
například zde.
- Canon T70 (bajonet Canon FD) - poté, co jsem se rozhodl vrátit se k fotografii, jsem z bazaru získal tento
výborný přístroj. Byl spolehlivý, malý, lehký, s jasným hledáčkem a dobrou matnicí s mikrorastrem a zaostřovacími klíny
- ale časem mi přestal stačit jak režimy expoziční automtiky (neumí režim předvolby clony), tak (a to především)
nemožností nastavit vyšší citlivost filmu, než ISO 1600, v tu dobu to byl pro mne problém naprosto zásadní.
Výborný popis tohoto fotoaparátu je například zde,
stručný přehled zrcadlovek Canon s bajonetem FD je opět
na Paladixu.
- Praktica MTL 5 B (M42) - kinofilmová zrcadlovka (NDR), proti Zenitu má výrazně lepší hledáček s větším pokrytím,
vyšším jasem i mikrorastrem s ostřicími klíny, i váhou a celkovým zpracováním je na tom výrazně lépe. Závěrka pokrývá
větší rozsah časů, pro měření expozice je použito TTL s ručičkou v hledáčku, pro zpříjemnění práce je
využita i clonová automatika, kdy ostření probíhá při otevřené cloně. Vlastní měření expozice po namáčknutí příslušné
páčky přicloní a měří při pracovní cloně. Bohužel Praktica mi opět nevyhovovala umístěním tlačítka spouště a tedy
jsem jí používal spíše zřídka.
- Zenit TTL (M42) - novější generace Zenitu s měřením expozice TTL. Proti Zenitu E se mimo jiné změnilo umístění
spouště, na což jsem si už nezvykl a fotoaparát tak dlouhodoběji nepoužíval. Fotoaparát má i několik dalších vylepšení
- jako zásadní vidím použití jasnější matnice s mikrorastrem a zaostřovacím klínem a přestěhování stativového závitu
do osy objektivu.
- Zenit E (M42) - kinofilmová zrcadlovka (SSSR), ostření na matnici bez ostřicích pomůcek, měření expozice
selenovým expozimetrem. Hranatý, velký, težký a dnes velmi laciný fotoaparát. Nevyniká mechanickou spolehlivostí,
kvalita procedení záleží kus od kusu. Na mém praskly textilní pásky, tahající plátno závěrky. Detailní popis je k
nalezení například na Paladixu.
- Certo KN 35 - kinofilmový fotoaparát z NDR, pevný objektiv
Priomat 45/2.8, zaostřování odhadem vzdálenosti. Bohužel jsem o fotoaparát v průběhu let přišel a ani na internetu
není mnoho informací k nalezení.
- Etjud - plastový foťáček ze SSSR na svitkový film (formát 6x4.5), určený pro první kroky ve fotografii v
dětském věku. Fotoaparátu se věnuji podrobnějším popisem.
Objektivy:
- Tokina 12-24/4 (Canon EF) - pro vykrytí širokého ohniska jsem vybral tuhle Tokinu a zatím nelituji. Ostrostí
je o něco horší, než oba další "eLkové" Canony (hlavně v krajích), ale je to utraširokáč, takže se to dá čekat a ničemu
to nevadí. Zatím jsem nenašel nic výrazně záporného - jediné, co se mi na fotkách občas nelíbí, je větší chromatická vada,
ale stejně většinu fotografií zpracovávám do černobílé, takže ani to příliš nevadí. Pokud by už vadila, dá se v editoru
tato vada celkem slušně zkorigovat.
- Canon 24-105/4L IS (Canon EF) - k novému Canonu 40D jsem přidal i nový základní objektiv. Přestože na fullframe
znatelně vinětuje, na APS-C je výborný a stabilizátor je k nezaplacení, vypínám ho jen zřídkakdy. Nečekal jsm, že se mi
někdy dostane do ruky sklo, ještě ostřejší, než 70-200/4L - a ono jo :) Už plně odcloněný je velice dobrý, už při cloně 4.5
naprosto excelentní. Jsem velice rád, že ho mám.
- Canon 70-200/4L (Canon EF) - výborná mechanická konstrukce, špičkový přenos kontrastu, rychlé ostření,
velmi slušná ostrost už na plnou díru, naopak po přiclonění na f11 a výš začíná trochu ztrácet. Jako nejvýraznější mínus vidím
"ošklivou" hrnkovou sluneční clony, vykrajovaná by mu slušela víc :) Nevím, jak jsem bez tohoto objektivu mohl žít...
- Canon 50/1.8 II (Canon EF) - kresbou výborné sklo, trochu horší mechanická konstrukce, je celkem "radostný zážitek"
snažit se zaostřit ručně. K dokonalosti chybí lepší bokeh, také zaostřování by mohlo být rychlejší i přesnější. Za tu cenu
ovšem není co řešit, do tašky jednoznačně patří.
- Orestegor 300/4 (M42) - objektiv původně určený pro Pentacon Six (má výměnný zadní díl). Vynikající
přenos kontrastu, dobrá ostrost, nádherný bokeh (clona má 22 lamel!), ale výraznější chromatická aberace, zvláště při
plném odclonění. Jako největší nevýhodu vidím poměrně tuhé ostření, jako drobnou kosmetickou vadu vidím i jeho váhu -
cca 2.2kg, takže monopod či stativ je výhodou, objektiv je vybaven stativovou objímkou. Fotit "z ruky" se dá samozřejmě
také, ale ne příliš dlouho... Dobrá alternativa k originálním sklům za zlomek jejich ceny (v bazarech se
prodává kolem 2000Kč), velká část mých fotografií z rally byla pořízena právě tímto objektivem. Nepřímo nahrazen Canonem
70-200/4L USM.
- Tamron 35-105/2.8 (Canon EF) - velký, hlučný, pomaleji ostřící objektiv, měkký na plnou díru, výborný
od f4 výše. V protisvětle občas nějaké prasátko udělá, ale málokdy ruší. Chromatická aberace se projevuje minimálně,
přenos kontrastu je také velmi dobrý. Nahrazen 24-105/4L IS USM.
- Sigma 18-50/3.5-5.6 (Canon EF) - laciné sklo s průměrnou světelností i kresbou a s nepříjemným
chováním v protisvětle (jako skoro každá Sigma) - dělá ošklivá, velká, nepravidelná a výrazná prasátka. Byla to
nouzovka, první objektiv po koupi 10D - ale přes všechny výhrady jsem jej používal velmi dlouho, do té doby, než mi upadl
i s fotoaparátem, nasazeným na stativu. Jeho nástupcem se stala Tokina 12-24/4.
- Sakar 80-200/3.5 (Canon FD) - slušné sklo s dobrou světelností, jen trochu těžké (cca 800g).
Vestavěná sluneční clona, umí pseudomakro 1:4, využíval jsem ho na pouliční focení. Nikdy jsem o tom objektivu nic nenašel,
ale je opravdu slušný.
- Canon 50/1.4 SSC (Canon FD) - starší provedení, výborná ostrost i přenos kontrastu, pokud vím, tak
prasátko v protisvětle jsem na něm neobjevil. Na plnou díru dost vinětuje, už mírným zacloněním (cca f2) se to citelně
zlepšuje, kresba vynikající.
- Canon 28/2.8 (Canon FD) - slušný přenos kontrastu, v centru obrazu dobrá ostrost, zvlášť při středním
clonění, ke krajům je to o něco slabší (přece jen je to širší ohnisko), ale použitelné bez velkých výhrad.
- Centon 70-210/4.5 (Canon FD) - na lepší tehdy nezbylo, ale s ním jsem sbíral první zkušenosti po přechodu
na FD systém. Nekreslil dobře prakticky nikde :(
- Canon 50/1.8 (Canon FD) - malý, lehký, s rozumnou světelností, slušné chování v protisvětle, jen
bokeh by mohl být kulatější.
- Pentacon 50/1.8 (M42) - nějak mne nenadchnul,
asi jsem měl nepříliš povedený kus, kresba nějak nic moc.
- Sonnar 135/3.5 (M42) - jeden z nejlepších objektivů, které mám. Optika Zeiss, mechanická konstrukce
výborná, vestavěná sluneční clona. Nádherný bokeh, možná maličko teplejší podání barev, ideální portrétní objektiv.
Při použití na APS-C DSLR je ovšem potřeba mít od portrétované osoby o něco větší odstup. S mezikroužky výborná náhrada
pravého makroobjektivu.
- Tair 135/2.8 (M42) - velký, těžký, slušně kreslící, s horšími antireflexními vrstvami.
- Helios 58/2 (M42) - klasický základní objektiv, ruská kopie Carl Zeiss Biogonu 58/2. Optická kvalita kolísá kus
od kusu, mechanicky patří k těm lepším. Objektiv nemá nijak skvělé antireflexní vrstvy a při šikmém protisvětle je
náchylný k vytváření nepravidelných a poměrně nehezkých reflexů. Tuto vlastnost ovšem vykupuje velmi slušnou ostrostí
a specifickým a příjemným přenosem kontrastu.
Příslušenství:
- Metz mecablitz 48 AF-1 digital - systémový blesk pro Canon, směrné číslo 48. Zatím naprostá spokojenost, umí
všchno, co umět má a co potřebuji (HSS, synchro na druhou lamelu), naopak neumí stroboskop a fungovat jako master v sestavě
několika blesků. Rád bych pořídil ještě jeden až dva další a používal je jako závislé. Firmware nahratelný přes USB je
také moc příjemná věc...
Více informací na
stránkách výrobce.
- MeiKe MK-40D - grip pro Canon 40D, čínská kopie originálního Canon BG-E2N. Zatím spokojenost. Základní
srovnání jsem provedl na Paladixu v samostatném článku.
- Tamrac Expedition 5 - fotobatoh, prozatím nejnovější přírůstek. Je rozumně velký, těžký i pohodlný, vypadá
odolně a značnou výhodou je, že se do něj naskládá veškerá nutná výbava (Canon 10D s gripem, Tamron 30-105/2.8, Sigma
18-50/3.5-5.6, Orestegor 300/4, Sonnar 135/3.5, Helios 58/2, Revue 400SE, databanka, kabelová spoušť, karty, utěrky,
hledáček, čepice...
- Canon Angle Finder A - úhlový hledáček, původně určený pro Canon řady A a T, dobře použitelný i k 10D.
Jedinou nevýhodou je stranové otočení obrazu (hledášek neobsahuje pentaprismatický hranol, ale pouze zrcadlo), údaje
v hledáčku se potom čtou opravdu zajímavě :)
- Manfrotto 380B - třídílný monopod, udávaná nosnost 12kg není zřejmě nadhodnocená - v horším terénu jej
používám jako oporu či turistickou hůl a ani při transportu se k němu nechovám nijak hezky - zatím neprotestuje,
funguje bez vůlí a vibrací.
- Manfrotto 234RC - "jednocestná" minihlavička k monopodu, výhodou je kompatibilita stativových destiček s
3D hlavou 141RC. Po rozebrání a vymezení všech vůlí podložkami a vložkou kolem hlavní osy je velmi dobře použitelná a
vyhovující.
- Metz 401 / 402 - sada blesků s extenzemi, v současné době jich mám zprovozněných sedm, každý o směrném
čísle 40. Dobře využitelné především v domácím fotoateliéru. Pro spolupráci s moderními zracadlovkami ovšem bylo nutno
blesky od fotoaparátu elektricky oddělit, jelikož na kontaktech blesku je napětí cca 300V.
- Canon BG-ED3 - battery grip pro Canon D30 / D60 / 10D, upraven pro použití kabelové spouště 60T3 zavrtáním
příslušného konektoru (získaného ze zdemolovaného Canonu T70) a propojením s tlačítkem spouště na gripu.
- Fomei Point Line - opravdu velká brašna, bez problémů se vejdou dvě těla a několik objektivů. Já jí opatřil
boxy "na míru" z vlnité lepenky, polepené potahem z tenké karimatky a technika se v ní ani nehne a přežije i tvrdší
pád.
- Manfrotto 344B - stativ, oproti současnému typu 190B vyšši, s vyšší nosností, ale s jen jedním úhlem
rozatžení nohou. Výhodou jsou rychloupínáky na nohou i bodce, skryté v matici s gumovou koncovkou.
- Manfrotto 141RC - 3D stativová hlava s destičkou, tradiční "vodovodní kohoutky". U těžších skel má snahu
maličko pružit, případně se pohnout při dotažení. V současné době asi nejslabší část systému.
- Canon 277T - systémový blesk pro Canon T70, směrné číslo 27, v omezené míře je použitelný i s DSLR, ale
je to přece jen trochu adrenalinový sport, používám ho spíš ve dne k přiblýskávání.
- Canon 60T3 - kabelová spoušť, původně určená k řadě Canon T, ovšem po úpravě battery gripu zabudováním
příslušného konektoru i k 10D.
Laboratoř:
- JOBO CPE-2 + Lift - poloautomat pro negativní i pozitivní proces, temperuje lázně i vyvolávací buben,
zajišťuje otáčení bubnem, pomocí liftu zjednušuje vypouštění i nalévání lázní. V současné době prochází rekonstrukcí,
celý systém jsem získal v mechanicky nepříliš dobrém (i když funkčním) stavu.
- JOBO JoboDrum 3063 - rotační tank pro vyvolávání papírů, největší z celé řady. Umožňuje vyvolávání papírů
do formátu 60x50 cm. Prozatím neotestováno.
- JOBO JoboDrum 2850 - rotační tank pro vyvolávání papírů formátu 13x18 až 40x50cm. Prozatím neotestováno.
- JOBO JoboDrum 2840 - rotační tank pro vyvolávání papírů formátu 13x18 až 30x40cm, případně hromady kinofilmů
či svitků, cívky mám zatím bohužel jen tři, takže to velkokapacitní vyvolávání nemám vyzkoušené, stejně jako vyvolávání
papírů.
- JOBO Multitank2 2523 - rotační tank pro dva kinofilmy nebo svitky 120, případně jeden svitek 220, s jinými
cívkami použitelný i pro planfilmy od rozměru 6x9 až po 4x5". Mám ozubenou verzi pro provoz v rotačním automatu. Prozatím
neotestováno, ale neočekávám problémy.
|
4x5" 9x12 cm |
5x7" 13x18 cm |
8x10" 18x24 cm |
11x14" 30x40 cm |
16x20" 40x50 cm |
20x24" 50x60 cm |
min. objem vývojky |
2820 Test Drum |
2 |
- |
- |
- |
- |
- |
40 ml |
2830 Drum |
- |
4 |
2 |
- |
- |
- |
100 ml |
2870 Module |
na |
4 |
2 |
- |
- |
- |
100 ml |
2840 Drum (2820 + 2870) |
- |
4 |
2 |
1 |
- |
- |
120 ml |
2850 Drum (2830 + 2870) |
- |
8 |
4 |
2 |
1 |
- |
200 ml |
3063 Drum |
- |
12 |
6 |
2 |
1 |
1 |
300 ml |
- Vývojnice Isophot - rotační tank pro svitek, oproti novějším tankům nemá spirálovou cívku, film se zakládá
současně s perspexovým pásem. Pás má zvlněné okraje, takže udržuje odstup od ostatních závitů. Mám ve stavu "jako nová",
leč ještě jsem nepoužil.
- Vývojnice Plastik - rotační tank, existují verze jen pro kino nebo pro kino a svitek. Používal jsem, použitelné
jsou slušně, cívky jsou možná lepší, než cívky pozdějších plastimatek.
- Vývojnice Plastimat - univerzální překlápěcí tank pro dva kinofilmy nebo jeden svitek. Trochu tečou, ale po
omotání hadrem se dá vyvolávat i v obýváku. Použitelné, kopie starších tanků Jobo.
|
|