Tak tohle byl můj první fotoaparát - jednoduchá konstrukce, fascinujíci vzhled, neočekávatelné výsledky...
Jako dítě jsem jej používal několik let, ale poté, co splnil základní účel (odhad expozice, vyvolání filmu a
podobě - díky němu jsem to uměl nakonec dříve, než slušně číst...), jsem jej kamsi založil, poté, co jsem od rodičů
dostal "skutečný" fotoaparát na kinofilm. A abych pravdu řekl, tenkrát se mi po něm ani trochu nestýskalo.
Vcelku nedavno, při jakési rekonstrukci rodinné chalupy, byl nalezen mezi mými zapomenutými hračkami kdesi na půdě.
Zastyděl jsem se, jak jsem se zachoval k něčemu, bez čehož bych asi nikdy nepoznal vůni vývojky a skvrny od ustalovače
a dal jsem se do rekonstrukce. Kupodivu byla snadnější, než jsem očekával, v podstatě spočívala jen ve vyčištění (na
půdu se přece jen "maličko" práší), seřízení clony i závěrky a v obroušení a zaleštění hran pružiny, zajišťující
přítlak a napnutí filmu při jeho převíjení.
Nyní je tedy tento umělohmotný skvost plně provozuschopný - a mám za to, že je teď v mnohem lepším stavu, než v
jakém opouštěl vrata výrobního závodu.
Samozřejmě jsem neodolal, zakoupil svitkový film a vyfotil jsem řadu zkušebních záběrů "jen tak" z okna. Na nich se
projevila především těžko popsatelná sférická vada použitého objektivu, ale fotografie, tímto přístrojem pořízené,
vypadaly, že by mohly mít svoje kouzlo...
Pak už to šlo rychle. Vzal jsem stativ, destičku z Manfrotta, dvacetidekové závaží na provázku (trochu netypická
proprieta pro fotografování v terénu, ale on tenhle bakeliťáček nemá ani závit pro drátěnou spoušť, ani jakýkoli jiný
způsob, jak zaaretovat závěrku pro dlouhé časy v režimu B - takže to řeší závaží, pověšené na páčku spouště.
Primitivní, leč účinné a funkční...), jeden svitkový Ilford PAN 400 a vzal to všechno na večerní procházku Prahou.
Když jsem mašinku hrdě ukazoval Karlovi von Nusle, který se na tutéž procházku vybavil svým zbrusu novým Hasselbladem,
sklízel jsem pobavené pohledy a (mírně řečeno) nedůvěru a špatně skrývanou skepsi. Výlet ovšem proběhl v pohodě a mně
se podařilo naexponovat první film ve skutečně "terénním" nasazení.
Výsledkem jsem byl velmi mile překvapen a rozhodně tento přístroj nadále ponechávám ve své fotovýbavě, konec konců
- výsledky můžete vidět sami. A co bylo nedůležitější - posměváčkům po zveřejnění fotografie na Fotoprůvodci docela
rychle sklaplo... Jak je vidět, k vytoření použitelné fotografie opravdu někdy stačí jen trochu bakelitu.
A na závěr ještě něco málo technických dat:
- Formát filmu: oficiálně 6x4.5cm, reálně 58x38mm
- Objektiv: jednočočkový (plast), f=60mm, světelnost 11, fix-fokus
- Clona: 11 - 16 - 22, ocelová planžeta s otvory
- Závěrka: ocelová planžeta, dva časy - 1/60s a B
- Hledáček: průhledový, se čtvercovým výřezem (!!!)
- Posun filmu: manuální (červené okénko v zadní stěně), nespřažený se závěrkou - umí krásné multiexpozice (i nechtěné,
viz jedna z ukázek...)
- Filtrový závit: a k čemu nějaké filtry???
- Stativový závit: kupodivu stadardní 1/4", samozřejmě odlitý v plastu
|