.: Fotogalerie a články:
Všechny zde použité fotografie, texty, nákresy a grafické práce jsou originálními autorskými díly a podléhají autorskému zákonu. Jejich používání, kopírování a další šíření bez výslovného souhlasu autora je zakázáno.

© Pavel Kutina, 1999 - 2024

Webdesign:
© AAweb.cz, 2005 - 2024

Počet návštěv:

361994
 
Pavel Kutina - fotografie
FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.
Třetí ročník již tradiční extrémní fotoakce.
Právě jsem se vrátil ze včerejšího výletu a uléhám k notebooku, abych ještě zatepla přenesl své pocity mezi čtenáře. V mysli se žačáí začínají rýsovat prvníí obbr obryyysz člnkku aaa dhgbbbbbbbbbbbbbbbbbb

Notebook ukřivděně pípá, masíruji si čelo a nos, na nějž se mi po půl hodině tuhého spánku čitelně obtiskla klávesa B a přelézám do postele. Čtenáři musí počkat, tady jde o život... Po probuzení zjišťuji, že mi nohy, záda a ramena někdo vyměnil za cizí, asi o padesát let starší, a schody se tak stávají smrtonosnou pastí. Konečně mám tedy důvod lehnout si, nikam nechodit a vrhnout se do psaní slíbeného článku.

 FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 1 Další, v pořadí již třetí, ročník FotoTvrďáka byl svolán na 7. května, 16:00, ke vstupu do Botanické zahrady v pražské Troji. Už od třičtvrtě na čtyři se tak u vchodu začínaly scházet postavy, vzhledově odlišné od věděníchtivých zástupů, čekajících v padesátimetrové frontě u poklady.  FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 2 Zhruba ve čtvrt na pět, když už bylo jasné, že nikdo další v rozumném čase nedorazí (předseda vtipně umístil čekatelku do fronty, tímto jí děkujeme), jsme se přesunuli do rozkvetlé zahradní expozice. Ačkoli byla opravdu nádherná, nás, alergiky, nepřiliš nadchla, a rozhodnuto tedy bylo nalézt stánek s občerstvením v domnění, že se zde koncentrace pylových dráždidel sníží a současně si tak určíme styčný bod pro případ rozpadu skupiny (ony se kytičky v houfu nefotografují snadno).

 FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 3 Následně jsme tedy (v tomto pořadí) zjistili, že a) stánek existuje, b) Gambrinus mají pouze ve třetinkových plechovkách, c) mají dobré langoše a konečně za d) že v zahradě jsou kytky.  FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 4 I takový cynik, kterým od přírody jsem, musel ocenit, že především japonská zahrada v době plného květu má něco do sebe. Na makrofotografii bylo ale přece jen poněkud větrno, takže nám obdivování květeny nevydrželo příliš dlouho (přestože mezi námi byli i tací, co předstírali zájem o květenu, ale po bližším ohledání bylo zjištěno, že jen šmírují procházející dívky) a bylo rozhodnuto o dalším postupu - kolem trojského zámečku podél Vltavy směrem do Holešovic.

 FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 5 Kolem zámečku však nebylo možné jen tak bez zájmu projít a nezastavit se - k návštěvě zahrady svou dokořán otevřenou branou totiž vyzývavě lákal.  FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 6 Neodolali jsme, místní výzdoba je citlivě zrekonstruovaná a osošení poutavé. V jedné ze soch, hlídajících schodiště někteří šťouralové našli jakousi potvoru, která při nakouknutí do otvoru ostře syčela a tvářila se, že bude své poctivě nabyté území zuřivě bránit. Abych byl upřímný - kdyby mi oknem do obýváku koukalo deset fotografů a snažili by se mne vyfotit, bránil bych se taky a u syčení by nejspíš nezůstalo.

 FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 7  FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 8 Naštěstí se přiblížil konec otvírací doby a nezbylo, než se přesunout výše proti proudu Vltavy. U známého slalomářského koryta, ve kterém v zapadajícím slunci odstřikující kapky vodní tříště uspokojily touhy všech přítomných kýčařů (všimněte si, jak nikoho nejmenuji), jsme strávili několik minut a pak už nás čekala jen cesta přes vodu. Kudy? No přece po tramvajovém mostě! Že po něm jezdí tramvaje? To sice ano, ale i my se vejdem... Jen nechtějte slyšet, co si o nás řidič linky číslo 17 velice nahlas a od plic myslel :)

 FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 9 Konečně jsme dorazili do Holešovic, jmenovitě do restaurace Dobré světlo. Název zní celkem fotograficky, že?  FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 10 Pan majitel je fotograf, duše dobrá a fotografii i fotografům přející - navíc nějakou "shodou okolností" zde měl své fotografie vystaveny jeden ze slovutných prvních předsedů FotoTvrďáka, pan Zdeněk Tichý. Po opulentní večeři, spojené s doplněním iontů, jsme tak tak stíhali poslední metro... A kam že se jelo? No přece na noční moderní architekturu - cílem byla stanice Budějovická, v jejíž blízkosti odvážné novostavby vznikají netušeným tempem.

 FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 11 Okolí Brumlovky se v poslední době stává sídlem velkých, drahých a bohatých firem a o skleněná a betonová monstra tu tedy není nouze. Nás však na první pohled zaujme rozestavěná budova, kde pracuje dělník s rozbrušovačkou -  FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 12 daleko létající jiskry a pouze úsporně nasvícený objekt skýtá nádherný pohled. Než však stačíme rozestavit stativy, dělník si nás všímá, přerušuje práci a my máme po žížalkách. Přenášíme stativy "o dům dál" (když už jsme je vytáhli) a zvěčňujeme noční pohled na okolostojící budovy. Konečně nám ale dochází, čím to je, že jsou tyhle velké a bohaté firmy tak velké a bohaté - mimo jiné proto, že důsledně šetří. A to i na nočním osvětlení svých sídel...

 FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 13 Nezastíráme mírné zklamání a bočními uličkami procházíme na Pankrác. Cestou ovšem potkáváme spoře osvětlený podchod pod dálnicí a (ačkoli jsou dvě hodiny po půlnoci) nastává masové fotografování duchů, spojené se soutěží o nejpomalejší chůzi. Náhodní kolemjdoucí vyděšeně prchají.

 FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 14 Potkáváme jakési ohrazené parkoviště a stínohra na jeho zdech nenechala Zdeňka T. chladným. Navzdory svému přesvědčení si po několika neúspěšných pokusech půjčuje stativ a vytváří monumentální dílo. Nás zaměstnává coby špatně placený kompars a narozdíl od něj tak pro další generace zůstaneme jen bezejmenným davem.

 FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 15  FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 16 Cestou z Pankráce se snažíme zachytit nejprve mrakodrap Motokovu s měsícem v těsné blízkosti, pak provoz na přilehlých křižovatkách a postupně se kolem sídla PPF dostáváme ke stanici Pražského povstání a novostavbě ČSOB. (Zde bych rád podotkl, že světelný smog je něco příšerného - při několikavteřinových expozicích stačí i poměrně vzdálená lampa pouličního osvětlení na to, aby udělala na fotografii lokální závoj a znehodnotila tak jinak vydařenou fotografii. Mám ale dojem, že se s tímhle problémem budeme muset naučit žít, lepší už to asi nebude.)

 FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 17 Pozvolna docházíme ke Kongresovému centru, s nadějí, že bude alespoň decentně osvětleno. Naše zklamání nezná mezí - i zde se šetří a osvětleny jsou jen reklamní plochy. Navíc přilehlá benzinová pumpa poskytuje jen základní sortiment a jako na potvoru v tuto hodinu neprovozuje bufet.  FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 18 Zvolna nastupuje trudnomyslnost... Snažíme se tedy celkovou skleslost zahnat alespoň horkou kávou z automatu. Daří se, alespoň pro nejbližší chvíle, které využíváme k fotografiím ve světlech zmíněných velkoplošných reklam i k "netradičním" pohledům na Nuselský most. (Mimochodem: Věřili byste, že se ta lávka nad magistrálou po průjezdu autobusu rozhoupe tak, že fotografovat ze stativu je téměř vyloučeno?)

 FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 19 Začíná nám být zima a hledáme útočiště. Procházíme tedy přes most směrem k centru, přes I.P.Pavlovu, Žitnou,  FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 20 Karlovo Náměstí a Vodičkovu na Václavské náměstí, kde nacházíme alespoň otevřený McDonald's. Naprosto sice chápu snahu autora nábytku o to, aby se návštěvníci příliš pohodlně neusazovali a po jídle se urychleně vzdálili, ale ty "barové stoličky", které pod zadkem kloužou a sedícího shazují, bych nepřál ani nejhoršímu nepříteli.

Přečkali jsme ale nejhorší část noci a obloha začíná světlat.  FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 21 Procházíme přes Můstek směrem ke Staroměstskému náměstí a dál ke Karlovu mostu. Turisté tichnou, město se začíná probouzet a ptáci řvát. Je zvláštním zážitkem vidět tato místa, obvykle takřka neprůchodná, nyní však naprosto pustá a liduprázdná. Karlův most se ale tyčí přes Vltavu, jako kdyby se nechumelilo,  FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 22 a my se snažíme, stejně jako statisíce fotografů před námi, zachytit zvláštní atmosféru tohoto místa.

 FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 23 Vychází slunce. Pod mostem chytají z lodí rybáři ryby, probouzí se racci, slunce se snaží rozehnat lehký opar nad Prahou a na mostě si s davem nově přišedších turistů začínáme výrazně překážet. Je načase toto místo opustit, ale kam teď? Přece na pořádnou snídani! A když na pořádnou snídani, tak do pekárny Paneria v Kaprovce. Zrada! Je totiž 8.5. a o tomto svátku mají otevřeno zcela netradičně až od osmi. Předsunutá hlídka však objeví, že  FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 24 Paneria v Dlouhé má i přes státní státek otevřeno již od sedmi, a my tedy nezhyneme. Obsluhující dámy jsou navzdory našemu nepříliš důvěryhodnému vzhledu příjemné a ochotné - a to ani netuší, že právě zachraňují naše životy.

 FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 25 Demokraticky rozhodujeme, kam dál. Človek by čekal, že když máme ten státní svátek, někde se bude pořádat nějaká akce k oslavě konce války, shromáždění anarchistů (jako že jim je to jedno) nebo demostrace nacionalistů (jako že jim to tedy rozhodně jedno není). Pointa je prostá: nedělo se nic. Zajeli jsme ale přesto na Letnou (co kdyby náhodou), ale nepočítám-li venčitele psů či osamělé běžce, bylo nás na celé letenské pláni asi deset. Rozcházíme se, někteří z nás odpočívají a sbírají síly k dalšímu putování, jiní fotografují, co se nechá.

 FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 26 Jediné dvě akce, o které jsme se dozvěděli, bylo buď kladení věnců na Vítkově, kam se nám příliš nechtělo, nebo přísaha nových vojáků na Hradě. Z Letné je přece jen blíž tam a tedy vyrážíme. Cestou nás ale míjejí desítky autobusů a stovky lidí, mířících stejným směrem -  FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 27 zřejmě se jedná o událost, jejíž dopad a oblíbenost jsme hrubě podcenili. Na místě samém to podle toho také vypadá - míjí nás poslední nastupující jednotka a pak už vidíme vidíme jen různě barevné čepice přísahajících, v davu se téměř nedá dýchat. Chose si ale přesto se svou přirozenou drzostí vybojoval vyvýšené stanoviště a tak je jediným z nás, kdo bude mít nějakou použitelnou fotografii.

 FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 28 Vzdalujeme se na malou svačinku - pivo a něco malého k zakousnutí v blízkosti Loretánského náměstí nemůžeme vynechat. Sedí se příjemně, ale obsluha se nečekaně tváří, jako kdybychom tam ani trochu nepatřili. Dojídáme, dopíjíme, balíme, prodereme se Pražským hradem a po starých zámeckých schodech scházíme na metro Malostranskou - jede se na Olšany.

 FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 29 Přestože Olšanské hřbitovy pozoruji každý den z okna mého zaměstnavatele, nikdy jsem tam nebyl, nicméně jsem ujišťován, že procházka po hřbitovech je standardní součást života fotografa. Po nějaké době na hřbitově ve mně ale narůstá pocit, že tam nepatřím, všichni to ale bereme s humorem, s tím, že jsem na to ještě moc živej. Vzápětí usedám na lavičku a vnímám atmosféru tohoto místa - a onen zvláštní pocit sílí a začíná se měnit téměř v paniku. Doslova prchám ven, poslední metry navzdory únavě už téměř běžím... Zbytek výpravy ale nic zvláštního nepociťuje a návštěvu si vychutnává, domlouváme se tedy, že oni si ještě projdou část hřbitovů směrem ke Flóře, já se podívám po okolí a u metra si dáme sraz.

 FotoTvrďák 2006: Šílenství pokračuje.: 30 Kýžená doba nadešla, Palác Flóra nás pohltil, je čas na oběd i na vyhodnocení a uzavření celé akce. Čínská kuchyně nám jde k duhu a nálada se opět zlepšuje, zvláště poté, co Zdeněk Tichý vytahuje zasloužené diplomy a vepisuje do nich naše jména. Ozývá se s blahopřáním i druhý první předseda Jakub Kencl, který nás ostatně podporoval po telefonu v průběhu celých 24 hodin včetně noci, přicházejí i další gratulace a gratulanti. Z původního počtu patnácti účastníků nás celý maratón absolovovalo pět...

Oficiálně tedy ukončujeme FotoTvrďáka 2006 společnou fotografií, kterou pořizuje čerstvě dorazivší Blanka Polová, současně nás dekoruje nečekaným bonusem a rozdává čepičky Paladixu. Za sebe mohu říci, že ji budu nosit rád, kdykoli jí vezmu do ruky, vzpomenu si, kdy a při jaké příležitosti jsem k ní přišel. Akce byla totiž (navzdory naprostému nezájmu veřejnosti o oslavy státního svátku) velice vydařená a opět nám ukázala, že hranice fyzických, tvůrčích i duševních možností máme mnohem dál, než si mnohdy přiznáváme - zvláště, když kolem sebe máme kamarády, spolutrpitele a dobrou náladu. A o to jde při podobných příležitostech především.

Díky.

 Pro přibližnou kalibarci jasu a kontrastu Vašeho monitoru